Bohemsca

12 položek celkem

BOHEMSCA - Opravdové české limonády, toniky a cola

Poctivá ruční práce a suroviny bez kompromisů. Pro úsměv na rtu a pro lepší život. 

Bohemsca – limča dělaná probuzeným srdcem

Jako dítě máte srdce plné ideálů, snů a otevřených možností. Cítíte radost z bytí na této planetě. Pak vám to srdce začnou okolnosti a lidé pomalu, ale jistě zavírat. Tohle nemůžeš, a toto ještě neumíš. Zkrátka pomalu zapomínáte, kdo jste a proč jste tady. Někdy na dlouho, občas na celý život. Pokud chcete, abyste se našli a znovu uslyšeli zpívat své srdce, musíte si  uvědomit si to šílenství, možná se i zbláznit a skočit do neznáma. Nešlo tomu vzdorovat.

Můj skok do neznáma

Tento příběh je starý skoro 35 let. Píše se rok 1983. Žiji v malém provinčním městečku v podhůří Beskyd. Mobily neexistují a hranice jsou téměř všude zavřené. Prostě nuda. Jediným povyražením tak zůstává dovolená v létě. Toho roku přišla změna.

Bulharsko

Tehdá asi nejlepší země, kam jste se mohli podívat a vidět něco snového. Moře, písek, šopský salát, nápisy v azbuce, trička s potiskem Buffalo Billa, ale nejvíc na mě zapůsobily plechovky od piva nebo limonád. Ty v Československu nebyly. Zářily všemi barvami. Odpadkáče byly plné tohoto barevného umění. A největší štěstí přišlo, když mi rodiče jednu takovou limču koupili. Mandarinkovou ve skleněné lahvi, bohužel ne v plechovce. Všechno ale vynahradila barevná etiketa, ušlechtilý tvar a samozřejmě logo. Prostě zážitek, který se zaryl. Na dlouho.

Revoluce

Když jsem se vrátil zpět domů do reality, na svůj zážitek jsem pomalu zapomněl. Rutina byla zpět, a tak se to táhlo až do pátku 17. 11. 1989. Byl jsem zrovna na praxi. Praxe na průmyslovce byla nuda. Mnohem zajímavěji zněla zpráva, že v Praze se něco děje. Havel na Hrad! Po pár týdnech přišla svoboda a život se začal měnil. Už jsem nechtěl jen dostudovat a jít se někam zašít, koupit si chatu a přežít. Najednou, jako by se otevřely dveře. Vystudoval jsem výšku, sbalil batoh a koupil si lístek do Prahy.

20 let k vyhoření

Korporace zrovna hledaly nezkažené budovatele. Byl to krásný čas, někdy až moc. V práci se dařilo, třísky se nepočítaly. Z podržtašky šéfem za pár let, cestoval jsem po světě a začal žít svůj korporátní život. Ale nic netrvá věčně. Materie mě přestaly těšit a abych v korporaci přežil, musel jsem dělat věci, ze kterých se mi svíral žaludek. Mozek ztrácel argumenty. A srdce řvalo víc a víc. Bylo krásné léto 2015. Výpověď nikdo nečekal. Já tak rychlý návrat do dětství také ne. Kolegové mi klepou na čelo, tak se raději izoluji. Nespím a budím se, více než rok připravuji receptury, design. Tvoření mě pohlcuje, donekonečna ochutnávám a sháním bylinky, extrakty, cestuji po stáčírnách, tisknu. A do toho prásk! Rozchod a flák. Je tma. Umírám. Přichází katarze a čas jako by nebyl.

Nová etapa života – Bohemsca

Čistím se a žiju. Navíc, něco mě zvedá. Ta síla nejde ze mě, nechápu. Náhody přibývají. Čas léčí a první palety jsou tu. Vypadají skvostně a mozek vyvádí: ,,To nedáš kámo, tohle kámo nikdy nedáš. Měl jsi zůstat v teple, stálý plat, auto, i to pojištění ti platili.“ Těžko říct. Ale v srdci jsem cítil čistou radost. Plním si svůj dětský sen. Dělat přírodní limonády. Pro stejné kluky a holky, kteří mají svoje sny stejně jako jsem měl já. Tak snad brzy ochutnáte a vydáte se na tu Vaši cestu srdcem. Tak začal příběh limonád Bohemsca. Limča dělaná probuzeným srdcem.

Holt, někdy prostě skočit musíte, abyste se zase našli a znovu uslyšeli zpívat své srdce.

“Připíjím na Vaši chuť skočit si do života! Skočit si za svým snem! ” Jirka